Pět let studia, nespočet přečtených knížek a zákonů, nekřesťansky moc zkoušek, sem tam stresíky, probdělé noci z učení (ehm, jasně, z učení…) atd. Možná si někteří položí otázku, jestli „to“ má vůbec cenu. Za ono tajuplné „to“ v předchozí větě si může každý dosadit něco jiného – na právech to bude nejčastěji získání titulu, poznání, snaha o spravedlivější svět, prestiž oboru nebo třeba budoucí uplatnění. No, a o posledním bodu bych rád něco napsal.
Po dokončení školy může dělat člověk kopu věcí, zastávat různé funkce a uplatnit se na trhu práce opravdu všelijak. Jsou ale profese, pro jejichž výkon je podmínkou dosažení určitého vzdělání. Například práci kardiochirurga nemůže vykonávat raketovej inženýr a jaderný elektrárny zase s největší pravděpodobností nebude konstruovat filolog.
K velkému počtu profesí (slovy pět!) je pak -dobře pro nás- vyžadováno právě plné právnické vzdělání, tedy 5 let magisterského právnického studia. Těmito povoláními jsou advokát, soudce, notář, exekutor, státní zástupce.
Jedná se o různá povolání, které ale mají pár společných znaků, těmi jsou například:- splnění určitých podmínek k výkonu (bezúhonnost, požadavek na věk, praxe, jmenování do funkce…), - společnost na dané povolání pohlíží jako na prestižní,- velice dobré peněžní ohodnocení.
Takže když dostuduju práva, tak prostě musím být soudce nebo exekutor?! Můžeš, ale nemusíš.
Ne každý usiluje o kariéru advokáta, státního zástupce nebo třeba notáře. V takovém případě není třeba zoufat, většina větších podniků má své právní oddělení, kde se může člověk uplatnit jako tzv. in-house lawyer [čili podnikový právník (pro více info rozhovor s prezidentkou Unie podnikových právníků: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=7222)]. K zahození pak určitě není práce právníka u policie nebo armády, z veřejného sektoru se člověku právnické vzdělání dále hodí k pozicím na správních, krajských nebo obecních úřadech. To už se mnohým může zdát méně atraktivní, ale víte jak to je - jaký si to uděláš, takový to máš.
Když bych se teď odklonil od jednotlivých povolání a vzal to trošku šířeji – naše škola je přímo skvěle nastavená k tomu, aby si člověk během studia vštípil určité schopnosti, které jsou velmi užitečné úplně pro jakoukoli pozici, ať už takovou, která je popsaná výše, nebo třeba managera, PR/HR specialisty, obchodního zástupce atd. A o jakých schopnostech se bavíme? Jsou jimi mimo jiné schopnost získávat relevantní informace, jejich podrobování kritickému myšlení a následná práce s nimi; škola vás naučí o věcech přemýšlet, analyzovat problémy, dívat se na ně z vícero úhlů; začnete se chtě nechtě zabývat děním ve světě, a to nejen z pohledu práva, atd. Zkrátka benefitů je dost, co si budem.
Jako další velkou výhodu pak vidím i fakt, že se vám otevře možnost získat skvělé kontakty. Protože kdo ví, který z vašich kamarádů-spolužáků bude jednou významný politik, soudce, advokát nebo třeba prezident.
Jakési shrnutí na závěr – možností, kde se po vystudování práv uplatnit je spousta. Na druhou stranu je ale taky hodně lidí, kteří studují práva (a taky docela dost těch, kteří je dostudují). Je proto čistě na každém, jakým způsobem se zasadí o to, aby se nějako (nějakou drobností, něčím výjimečným) odlišil od ostatních, kteří mají po pětiletém studiu vlastně dosti podobné vzdělání, a na základě této odlišnosti dosáhl kýženého cíle. Ať už je tento cíl splnění dětského snu, zasazení se o spravedlivější svět nebo třeba vydělávání majlantu.
Comments