Ahoj, jmenuji se Vítek a právě teď se prokousávám prvním semestrem a postupně se sžívám s životem na právech v Brně.

Na otázku, proč jsem vlastně šel na práva, většinou odpovídám, že vlastně nevím, ale vždycky mě bavila politika a dějiny a nesnáším nespravedlnost. Rozhodoval jsem se hlavně mezi Brnem a Prahou, přičemž v obou městech jsem měl kamarády, kteří se mě samozřejmě snažili přesvědčit, že jejich fakulta je nejlepší a ta druhá je největší chyba mého života. Brno jsi mě nakonec získalo hlavně svou polohou, lidštějším přístupem fakulty a tím, že nesnáším rušnou Prahu.

Co se týče přijímaček, nejvíc mě stresovalo u TSP, že máme pouze jeden pokus. V dubnu, kdy se TSP měly psát, už jsem za sebou měl SCIO testy, tudíž jsem věděl, že pokud dám maturitu tak jsem v nejhorším přijatý do Prahy. Krátce po napsání TSP jsem měl pocit absolutního selhání. Ale po pár dnech přišly výsledky a já věděl, že je čas se chystat na studentský život v Brně.

Jsem dodnes hrozně rád, že jsem jel na dva seznamováky: Prvákoviny a Cikháj. Zatímco díky Prvákovinám jsem více poznal fakultu a Brno, díky Cikháji jsem se seznámil se studentským spolkem ELSA a s lidmi v něm. Díky oběma seznamovákům jsem poznal plno fajn lidí z mého ročníku, takže jsem se na fakultě necítil sám, když začala výuka.

Přijde mi super, kolik volného času díky rozvrhu na fakultě mám. Přístup některých kantorů je taky hrozně příjemný, líbí se mi, jak už výška nikoho nehodlá tolik svazovat a mám mnohem větší svobodu, než jsem měl na střední. Na druhou stranu s blížícím se zkouškovým bych nějaké to „vodění za ručičku“ možná i uvítal, protože si přijdu trochu ztracený v některých předmětech.

Díky ELSA jsem ale poznal plno lidí i z vyšších ročníků, kteří jsou hrozně milí a vždycky rádi pomůžou, takže se nebojím, že bych to nezvládl a jsem zvědavý, co dalšího mi studium práv v Brně přinese.