Ahoj všem, jmenuju se Gabča a jsem ve druháku.
To znamená, že mám celkem čerstvě za sebou onen první a nejhorší rok. Takhle, on to je asi skoro pro každýho nejhorší rok, ale určitě ne ročník. Nechci vás děsit, je to hrozný jen proto, že si člověk musí uvědomit, že co si od nástupu na vejšku neudělá sám, tak mít nebude. Tady už vás nezachrání ani rodiče. Na druhou stranu, jednou by to stejně přišlo a až si zvyknete, budete za to hrozně rádi a hlavně se budete cítit mega dospěle a to chceme skoro všichni už od dětství!

I když jsem teď nepoužila zrovna moc pozitivních slov, pravda je taková, že naši školu miluju. Doslova a do písmene miluju. Našla jsem si kamarády na celej život, naučila se hrozně moc nových věcí – jako vážně, ne tak jako na gymplu a fakt si myslím, že mi k něčemu budou, umím si určit priority a hlavně už teď mám tolik vzpomínek, že je snad ani nestihnu vnoučatům říct všechny.
Na právech je super, že vám každej hrozně rád pomůže, ať už je řeč o starších spolužácích nebo vyučujících. A taky je super, že i když zrovna nebudete chtít být ďáblovi advokáti nebo ústavní soudci, najdete si práci všude, protože pochopíte, že právo je opravdu ve všem a bez něj svět nikdy fungovat nebude…